Historie Hrádku

Hrádeček, tak se důvěrně říká vyhledávanému poutnímu místu, se kterým je po mnoho let úzce spojováno město Vlašim. Náš Hrádek leží na břehu Blanice, říčky pramenící na Podblanicku vlévající se do Sázavy. Prvořadá je pro Hrádek úcta k věhlasné milostné gotické sošce Panny Marie, označované „Máti podblanického lidu“.

První zpráva o hrádeckém kostele je z roku 1386. V nejstarších dobách byla pro zdejší svatostánek sv. Matouše důležitá hrádecká tvrz, jejíž majitelé měli ke kostelu patronátní právo, nevíme však, o kterou se jednalo. August Sedláček totiž uvádí na Hrádku tvrze dvě. První, tzv. Vyšehrad stával západně od kostela, byl vypálen roku 1467 a zbyl po něm pouze sklep tesaný ve skále. Druhým tvrzištěm je Kočičí hrádek, který byl geodeticky zaměřen roku 2006.

Hrádek s pustou a patrně vypálenou tvrzí i se vsí Ctiboř získalo koupí v roce 1547 město Vlašim, což bylo roku 1549 zapsáno do desek zemských. Z odkazu vlašimského měšťana Václava Klobásy st. byla ke kostelu po roce 1681 přistavěna pro milostnou sochu Panny Marie boční kaple, a krátce na to i protilehlá kaple, která je zasvěcena sv. Josefovi, čímž získal půdorys kostela podobu kříže. Kamenná věž byla původně kryta šindelem a pochází dle Vlasáka z roku 1765. Za vlády císaře Josefa II. roku 1787 byl na hrádecké lokálii ustanoven farářem Jan Antonín Šafránek, který tu působil deset let a je zde pochován.

Nevyřešeným problémem zůstává, zda hrádecké poutní místo vzniklo teprve v období rekatolizace, nebo se jedná o mariánskou úctu dřívější. Variantu, že Hrádek byl náhradou za husitský Kostelík na nedaleké Kladrubské hůře, upřednostňoval P. Antonín Norbert Vlasák. Zastáncem druhého názoru, že zdejší uctívání Panny Marie je staršího data, byl kněz, také působící na Hrádku, František Věk Kamarýt. Svoji úvahu o stáří hrádecké mariánské úcty odvozuje P. Kamarýt mj. od zdejšího zvonu, který vážil přibližně 13 g a měl okolo koruny nápis: LETHA PANIE MDLV (1555) SLIT GEST TENTO ZWON KE CTI A CHWALE PANV BOHV Y WSSI RZISSI NEBESKE W MIESTIE BENESSOWIE SKRZE MNE MATIEGE SPIZEZALOZIENI PANNY MARYE I WSSY OSADIE CZTIBORZSKE. Běžným pravidlem bývalo, že největší zvon byl pojmenován po tom světci, jemuž byl objekt zasvěcen, což dokládá neobyčejnou mariánskou úctu.

Nejstarší historie Hrádku »